2. ročník, 2. číslo, 2010
Informační vzdělávání a informační gramotnost
PDF verze celého číslaEditorial
Původní recenzované statě
Aktivity vysokoškolských knihoven v oblasti informačního vzdělávání: vývoj v letech 2006-2010 na veřejných vysokých školách v ČR
Hana Landová, Zdeňka Civínová
Problematika informačního vzdělávání a informační gramotnosti je v prostředí vysokoškolských knihoven v České republice dlouhodobě diskutovaným a rozvíjeným tématem. Od roku 2002 existuje platforma pro setkávání, diskuse a sdílení zkušeností v této oblasti – Odborná komise pro informační vzdělávání a informační gramotnost Asociace knihoven vysokých škol ČR (dále jen Komise IVIG). Jedním z klíčových bodů činnosti Komise IVIG je průběžné sledování situace na českých vysokých školách a následná definice hlavních trendů, aktuálních témat a oblastí dalšího možného rozvoje. Článek popisuje vývoj aktivit vysokoškolských knihoven v oblasti informačního vzdělávání tak, jak jej zachytily výsledky dotazníkových průzkumů organizovaných Komisí IVIG v letech 2006, 2008 a 2010. Zmíněny jsou mimo jiné trendy ve formách informačního vzdělávání, obsahu jednotlivých vzdělávacích akcí, hlavních cílových skupin a rozsahu výuky. Dotazníkové průzkumy však pomohly získat i odpovědi na otázky týkající se integrace problematiky informačního vzdělávání do dlouhodobých záměrů jednotlivých vysokých škol, personálního zajištění vzdělávacích aktivit vysokoškolských knihoven a největších překážek bránících dalšímu rozvoji informačního vzdělávání na zúčastněných vysokých školách.
celý článek PDF verze článku
Informační gramotnost uživatelů vs. vyhledávací nástroje nové generace
Vilém Sklenák
Informační gramotnost uživatelů v kontextu téměř nezměrného množství informací byla aktuální již dříve a dnes tím více. Nahlédneme-li do TDKIV, pak informační gramotnost je specifikována jako „schopnost jednotlivce prostřednictvím dostupných informačních metod a technologií vyhledávat, zpracovávat, vyhodnocovat a využívat informace.“ V souvislosti s masivním růstem webu, webových vyhledávačů, rostoucí preferencí sdělovat informace jen přes web apod. by se chtělo věřit, že uživatelé přece musí být informačně gramotní. Že je k tomu realita zkrátka přinutí.
Pak jsou zde samozřejmě ještě knihovny, jejich katalogy a také jejich prostřednictvím zpřístupňované komerční informační zdroje. Vidíme zde jasný rozpor – kvalitní informace a leckdy netriviální cesta k jejich získání. Je vzkříšen princip metavyhledávání, někdy označován také jako federativní vyhledávání. Znamená výhru pro uživatele i pro knihovny?
A přesto nebo možná právě proto se v posledním období objevily vyhledávací nástroje nové generace, jako jsou Summon nebo Primo. Co dalšího lze uživatelům nabídnout, aby bylo vyhledávání ještě jednodušší?
celý článek PDF verze článku
Informační vzdělávání na vysokých školách v České republice – přehled, vývoj a další kroky
Michaela Dombrovská
Článek sleduje téma informačního vzdělávání na vysokých školách z hlediska informační vědy a knihovnictví a z hlediska veřejné politiky v České republice. Popisuje vztah mezi teorií a praxí, podává historický výklad pojmu a zasazuje informační vzdělávání, a specificky informační gramotnost, do kontextu vzdělávacích institucí s důrazem na vysoké školy a klíčové aktéry v tomto prostředí. Letos (v roce 2010) působí v České republice desátým rokem odborná komise IVIG a pro příští rok připravuje výroční seminář IVIG – Informační vzdělávání a informační gramotnost na vysokých školách v České republice, který by měl být shrnujícím vyjádřením zainteresovaných aktérů k problematice informačního vzdělávání. Článek podává přehled uskutečněných aktivit v rámci této komise i mimo ni a nástin postupného vývoje práce s pojmem informační gramotnost, resp. informační vzdělávání u nás. Klíčovým se stalo vytvoření Koncepce informačního vzdělávání na vysokých školách v České republice (2008) a Standardů informačně gramotného studenta vysoké školy (2004/2007), které přijala jako doporučující dokumenty Asociace knihoven vysokých škol České republiky. Článek je doplněn o Národní strategii finanční gramotnosti, která byla od roku 2005 iniciována podle vzoru výše zmíněné koncepce, doplněna o Standardy finančně gramotného občana, schválena vládou České republiky (2010) a nyní je zaváděna do praxe.
celý článek PDF verze článku
Kde nechala škola díru: m-learning aneb Vzdělání pro záškoláky
Michal Lorenz
Příspěvek představuje koncept mobilního vzdělávání a jeho role v měnící se kultuře vzdělávání na univerzitě. Po krátkém vymezení ostatních přístupů ve vzdělávání – c-learningu, e-learningu a u-learningu, jsou představena nejběžnější mobilní zařízení a typy učení, které m-learning podporuje. Zmíněny jsou mobilní vzdělávací hry a základní přístupy k m-learningovým aktivitám, které se podílejí na vzniku učení 2.0. Následují příklady použití m-learningu ve školách a v knihovnách. V závěru příspěvku je vyhodnocena anketa „Jste připraveni na vzdělávání pomocí m-learningu?“, kterou vyplnilo celkem 274 studentů a 26 přednášejících z Masarykovy univerzity. Anketa mapuje dostupné vybavení a vnímání připravenosti studentů a vyučujících na implementaci m-learningu do běžné výuky.
celý článek PDF verze článku
Projekt informačního vzdělávání pedagogů na střední technické škole
Drahomíra Dvořáková, Luboš Chára
Příspěvek popisuje průběh školení informační gramotnosti zaměřené cíleně na pedagogy střední technické školy. Toto pilotní školení probíhalo od února do srpna 2010 a bylo součástí projektu na vytvoření „Studijního a informačního centra ve Střední škole technické a obchodní Dačice“. Cílem samotného školení bylo zkvalitnit vzdělávací proces na škole a inspirativně nasměrovat pedagogy do dalšího vzdělávání v oblasti orientace v elektronických zdrojích (digitální knihovny, open access zdroje a institucionální repozitáře), vyhledávání informací, citování aj. V závěru příspěvku je shrnuta a vyhodnocena anketa, která proběhla mezi pedagogy. Výsledky této ankety ovlivní další projekty konané v Národní technické knihovně a spojené s informační gramotností pedagogů.
celý článek PDF verze článku
Předmět informační vědy a informační vzdělávání
Jiří Stodola
Cílem článku je pokusit se identifikovat předmět informační vědy a vytvořit rámcový přehled oblastí, které by měly být součástí informačního vzdělání. Autor se nejprve zabývá novověkým chápáním vědy. Shledává, že přes odlišnost různých pojetí a východisek mají jednotlivé školy ve filosofii vědy jedno společné – chápou vědu jako svébytný systém, který žije ve společnosti vlastním životem. Proti tomuto pojetí staví autor mnohem intuitivnější chápání vědy jako určitého systému poznatků, kterých bylo dosaženo prostřednictvím dokazování a které jsou potenciálně osvojitelné nebo aktuálně osvojené poznávajícím subjektem. Dále se věnuje tomu, co každou vědu specifikuje, tedy jejím předmětem. Zabývá se klasifikací jednotlivých věd, zejména pak esenciálním tříděním podle zprostředkujícího formálního předmětu. Zjišťuje, že podle tohoto pojetí není možné považovat informační vědu za vědu s vlastním formálním předmětem, ale za transdisciplinární obor, který sjednocuje několik vědních oborů. Ukazuje to na modelech komunikace a informačního systému, které mohou sloužit jako pomůcka pro identifikaci jednotlivých oblastí zájmu informační vědy, a rovněž na jednom přehledu podoborů informační vědy. Na základě toho, že je informační věda transdisciplinárním oborem, navrhuje autor rámec informačního vzdělávání. Shledává, že by těžiště informační vědy mělo spočívat ve filosofických disciplínách.
celý článek PDF verze článku
Role bezpečnosti v rámci informační gramotnosti
Pavla Kovářová
Informační gramotnost a s tím související informační vzdělávání mají již poměrně dlouhou historii, teoretické zakotvení a uznání ze strany odborné i laické veřejnosti. Stále se objevují aktivity, které usilují o rozvoj těchto konceptů. Je zřejmé, že ne každé téma, které lze k tomuto směru vzdělávání přiřadit, může být důkladně probráno v rámci obecného či dalšího vzdělání. Proto tento článek vysvětluje, proč by kurzy rozvíjející informační gramotnost měly věnovat významnou pozornost bezpečnostním otázkám a na které z nich by měl být kladen důraz. Argumentace se opírá o vybrané uznávané standardy a modely, strategické dokumenty a samozřejmě teoretické poznatky z odborné literatury. To je doplněno ukázkou vzdělávání v jedné oblasti informační bezpečnosti, která je součástí uceleného vysokoškolského kurzu informační gramotnosti.
celý článek PDF verze článku
Překlad zahraničního článku
Nová koncepce informační gramotnosti pro digitální výukové prostředí ve vysokoškolském vzdělávání
Sharon Markless
Cílem tohoto článku je prozkoumat problém, jak nejlépe chápat pojem informační gramotnosti (IG) ve vysokoškolském prostředí, aby tak mohlo být zajištěno, že jakýkoli model, jenž budeme používat, je vyhovující a je schopen účinně podpořit výuku a učení IG. Podstata tohoto problému vyvstala při poskytování poradenství jedné z univerzit ve Velké Británii, k němuž byla autorka přizvána, aby doporučila vhodný rámec IG pro využívání ze strany studentů ve speciálně vytvořeném Virtuálním výukovém prostředí (VLE - Virtual Learning Environment). Tato zpráva popisuje cestu, kterou autorka podstoupila, aby hlouběji porozuměla povaze informační gramotnosti, a mohla tedy vhodný rámec vytvořit. Cesta zahrnovala zvážení důležitých principů učení, postavení reflexe u studentů při učení se být informačně gramotným, dále toho, co by měla IG ve vysokoškolském vzdělávání zahrnovat, důležitost kontextu při vývoji IG a vliv digitálního prostředí, obzvláště webu 2.0. Posuzovány byly hlavní rysy nejběžnějších rámců IG používané ve vysokoškolském vzdělávání. Předložen je nový rámec IG spolu s vysvětlením své podoby a použití. Není však odpovědí nebo plánem, ale výzvou ke kritické reflexi současné teorie a praxe. Závěrem autorka uvádí návrhy pro budoucí výzkum.
celý článek PDF verze článku
Recenze knihy
Zajímavosti z oboru
Informační vzdělávání pedagogů
Jiří Potáček
Ve vzdělávacím procesu zaujímá pedagog významnou pozici tím, že je předavatelem informací, které sám získává z různých zdrojů, a vyučuje další generace. Proto je důležité provádět informační vzdělávání pedagogů, aby měli přehled o existenci informačních zdrojů v rámci svého odborného profilu, aby také dokázali třídit a posuzovat získané informace a vhodným způsobem je prezentovat studujícím. Na Mendelově univerzitě je akreditován studijní program „Učitelství odborných předmětů“ a „Učitelství odborné výchovy a praktického vzdělávání“ v bakalářském studiu, a to v prezenční a distanční formě dalšího odborného vzdělávání, v němž je již po dvě desetiletí zařazen i předmět Informační technologie ve výuce.
celý článek PDF verze článku
Přehled informačně-vzdělávacích aktivit Knihovny univerzitního kampusu MU v roce 2010
Jiří Kratochvíl
Knihovna univerzitního kampusu (KUK) Masarykovy univerzity (MU) od svého vzniku poskytuje informačně-vzdělávací služby (IV) vyučujícím a studentům působícím v Univerzitním kampusu Bohunice. V roce 2010 knihovna vyučovala pro lékařskou fakultu tři předměty IV pro více než 300 studentů bakalářských, magisterských a doktorských programů. Kromě výuky poskytuje knihovna i jednorázová školení, v nichž seznamuje vyučující a studenty lékařské a přírodovědecké (chemie) fakulty a fakulty sportovních studií s možnostmi vyhledávání, získávání a vyhodnocování odborných informací a s problematikou publikační a citační etiky. Knihovna se aktivně podílí na vytváření elektronických výukových materiálů, které zpřístupňuje na svém webu. Své zkušenosti z informačního vzdělávání průběžně zveřejňuje na odborných konferencích a seminářích. V rámci mezinárodních mobilitních programů získává knihovna informace o zkušenostech s IV v zahraničních knihovnách (Cádiz, Cardiff, Karlstad).
celý článek PDF verze článku
Řízení virtuálních týmů: manažerská a organizační perspektiva
Petr Škyřík
Hlavním cílem příspěvku je představit pilotní návrh modelu „Virtual Development Management System“ (ViDeMaS), který umožní efektivnější řízení a rozvoj virtuálních týmů.
Řízení a rozvoj virtuálních týmů není jednoduchý koncept. Je souhrnem poznatků z mnoha oblastí a vědních disciplín. Složitost konceptu není možné zjednodušovat, jelikož je naprosto nezbytná k plnému pochopení podstaty. Aby bylo možné se ve složitosti konceptu lépe orientovat, využijeme při popisu modelu různé perspektivy pohledu, které nám umožní dosáhnout cíle práce a předložit hlavní výsledky práce (vytvoření modelu pro Virtual Development Management System). Příspěvek tedy v různých perspektivách popisuje návrh modelu dostatečně podrobného a komplexního, který bude využitelný a přínosný jak v teoretické, tak i aplikační rovině.
celý článek PDF verze článku
Medailonek významné osobnosti
